Smalt, barvy a historie uměleckého řemesla jsou mými osudovými tématy, která se mi do života v různých podobách vrací a propojují.

Mládí mě i mých sester bylo velice tvůrčí a kreativní, na tehdejší dobu možná až příliš. Výstavy jsme pořádaly již v dětském pokoji a zvaly na ně všechny od učitelů, prodavaček v sámošce,sousedů, spolužáků i jejich rodičů… Celé dětství jsem ale trpěla tím, že jsem měla pocit, že mám málo barevných odstínů fixů, pastelek, pastelů, vodovek… Snad by to šlo šlo nazvat „syndromem socialistického papírnictví“, kde byla škála odstínů poměrně omezená. V dospělosti jsem si tuto potřebu velkého množství barev bohatě vynahradila.

Se smaltem jsem vyrůstala díky své matce, emailérce Radce Urbanové. Postupně jsem si i já oblíbila hru barev, jejich prolínání i moment překvapení, který přináší rozžhavený smalt po vytažení z pece. Moje cesta k emailu, ale nebyla tak přímá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Vystudovala jsem dva zdánlivě protichůdné obory, v 90. letech etnologii na Filosofické Fakultě Univerzity Karlovy a poté externě učební obor zlatník-klenotník. Od roku 2002 se věnuji téměř výhradně smaltu, jeho výuce a propagaci. Velkou část mé tvorby vždy zaujímaly šperky. Příležitostné výstavy byly motivací vyzkoušet si i náročnější smaltované obrazy nebo smaltované objekty.

Dvacet let zkušeností jsem v roce 2013 shrnula v knize Smalt ve výtvarné tvorbě – historické a současné techniky. 
V mém životě vždy hrála zásadní roli osudová setkání v pravý čas. K takovému zlomovému bodu mého života došlo v roce 2015 v Technickém muzeu v Brně. Výsledkem byl rozsáhlý projekt „Umění emailu/Technika smaltu“. Výstava, katalog, film, konference a skupinová monografie Smalt/Email u nás poprvé komplexně představily 3000 let starou techniky smaltu.